Jsi duše prastará, vzácná a posvátná. Na Zem ses zrodila, abys jsi opět svá křídla roztáhla.
Ve své plné kráse a hrdosti zářila. Ukázala, kdo a kým ve své podstatě jsi tady.
Jsi duše prastará, která možná uvnitř sebe obává se, zříká se a straní se. Ukázat svou vnitřní skrytou krásu v sobě chrání. Opětovnému pohrdání se brání.
Bolest, zklamání z dříve zažitého znovu v tobě pookřává, čím více Tvé JÁ, Tvá duše k sobě znovu tě povolává. Je toho mnoho, co za strachy v tobě se schovává.
Jsi duše moudrá, nádherná, která uvnitř sebe dobře ví a zná. Co jak dělat a činit má.
Jsi duše nádherná, která svým bytím, druhým lásku svým žitím, vlastním způsobem předává. Jsi duše zářivá, která na Zemi kráčí, vše předem zvolila si a zrodit na Zem rozhodla se, ukázat všem jak se patří.
Tvá moudrost z dávných bytí, je důležitá pro současné bytí. Tvá zkušenost z dob dávných, minulých, je pro všechny darem. Neb život na Zemi má být a je blažen. Jsi zde velmi chtěná, žádaná a předem ctěná.
Byť tupí lidé okolo snaží se tě přetvořit, přesvědčit o opaku, Tvou svobodnou vůli zmařit, Tvůj život v tobě otupit. Denně tě staví do situací, které tě takto mají přesvědčit o jejich nevědomí, strachu, nevíře. O Tvém pravém opaku.
Nenech se nikým na své cestě zhatit, neb buď vždy bdělý nad těmi. Kteří chtějí Tvé plány a úkoly zhatit. Sami chtějí tebou být, tvou moudrost a dary za své uzmout, jimi se obohatit. Na tvá bedra vložit tak jejich kříž.
Sám sebe ve své plné kráse, síle, Světle a Lásce ještě možná nevidíš. Proto tápeš a hledáš. Kdo s tebou tady dříve byl, aby setkáním v tobě Tvé dary krásné probudil. Tvou paměť na ně znovu oživil.
Neb na pozoruj se měj. Vždy své srdce poslouchej. Každý jeho úder a chvěj. Je píseň, kterou předává ti svůj zvěj, kde a kudy kráčíš. Bděle vše vnímej. Ať jejich malost neschvátí Tě, na scestí nesvede Tě a od TVÉHO života neodvrátí.
Když setkáš se s někým, kdy Tvé srdce poskočí. Sebe a své pocity vnímej, ať si Tě nezotročí. Pouze na sebe dej. Hlas své duše a svého srdce, svého anděla strážného, Boha ve svém srdci vnímej. Jsi prastará moudrá duše, která uvnitř sebe ví, zná, co vše zakusit zde je možné a za života má. Proto sebe hlídej a straž, neb TY sám/a jsi na ZEMI DAR, který Bůh zaslal nám, jako tvé žití, tedy poklad živý.
TVÁ moudrost a TVÉ dary, jsou pro Zemi a lidi jejím požehnáním. Je nádherné, že jsi zase opět mezi námi zde a tady. Vítej Hvězdná Duše, poklade požehnaný.
Neb duše rozhodla se nyní, že čte tyto rýmy, které odhání tvé nemístné pochyby, možná i splíny, nad tebou samým a tvým životem „JINÝM“. Proč není lehký, tak hezký jako těch druhých okolo že? Jim je jen hej. Kdy nastal okamžik-vznik pomyslné zrady, že nevíš si nyní se svým životem rady, že je to jeden velký útrpný děj?
Proč jsi tady co s tebou bude. Kdy a kde stane se okamžik, malý velký mžik, že vše vyjasní se a tvá duše zvolá Bože dík. Za tvůj nádherný vdych, kdy TVÝM STVOŘENÍM, předal jsi mi Boží Dar stvoření nového zrození. Že narodil/a jsem se zde, Na Zemi stvoření a tvoření, vše prožiju si i svůj život dobrodružně. Pouze jak rozhodne mé srdce a má duše, ze své vlastní svobodné vůle!
Tyto rytmy, tóny slabik a slov, jsou ten správný a pravý světelný most, po kterém do tvého srdce vstoupil ten zvaný host. Klíč, který odemyká ve tvém srdci správný port. Který bez nadsázky, otevřou stavidla tvé vlastní lásky.
Mít sám/a sebe rád/a, mít sám/sama sebe za nejvěrnějšího kamaráda/ku, sobě odpouštět a milovat, je nyní tvůj první úkol, který zasaď do prvních řad. Řádně o sebe dbát, o sebe pečovat, sebe hýčkat. Sebe na prvním místě vnímat. V sebe věřit a plně si důvěřovat. Začít si z hloubi srdce přát. Lásku ve svém žití a bytí prožívat. Stavět sebe do prvních řad. Svému srdci naslouchat. Sebe ve světle, lásce na Zemi doslova vykoupat, na své vlastní hvězdné nebe, svého ducha, své Já se opětovně napojit a svému srdci, hlasu naslouchat. Znovu začít na zemi vědomě žít. Svůj vlastní život prožívat, tvořit a žít.
Neb potom pak, může tvá duše začít dary sdílet předávat, svou lásku, světlo šířit, štěstím láskou, hojností, bohatstvím na zemi přetékat. Svým nádherným bytím zrušit ten blížící se možný lidský pád. Který připomínkou je toho, co možná zakusila a zažila si Tvá duše. Když v minulých životních zkušenostech. Z dávných civilizací inkarnovala se v tuto dobu zase.
Neotálej dlouho kladením si otázek. Co, kdy a jak, jestli toho bylo mnoho
Začni se svým prožíváním sebe,
roztáhni křídla a vlétni vzhůru do oblak,
podpořit původní Zemský Boží Řád.
Máme za sebou mnoho transformačních vln a období. Mnohé duše prošly hlubokým vývojem. A to i Ty, které se mohly vědomě, či nevědomě tomuto procesu vyhýbat.
Svět je nyní již „pomyslně = iluzorně“ rozdělen na Vědomé a nevědomé. Je zde také jistý „časoprostor“, meziprostor pro duše, které dosáhly jistého vývojového stupně, vzdorující ve své podstatě sami sobě. Můžeme je nazvat dušemi na půli cesty.
Nicméně čas se poměrně rychle krátí a budou vystaveny čím dál tím většímu tlaku, který je donutí buď se probudit zcela, či zůstanou mezi nevědomými.
Na tuto transformaci, která má vést ke Zlatému Věku lidstva, bylo na zemi sesláno velmi mnoho starých, prastarých duší. Mnohé mají ve svých DNA zapsány zkušenosti z inkarnací prastaré, pradávné Země MU, či Lemurie. Prošly si bájnou Atlantidou, Avalonií.
Někteří označují tyto duše za Zasvěcené, byť toto označení zcela výstižné není. Mezi zasvěcenými bylo mnoho těch, kteří se na pádu Atlantidy podíleli. Také mnoho těch, které právě Původní Zasvěcené, mezi které řadíme také Atlantskou Radu zradily a vytvořily na Zemi své vlastní společenství, které v prapůvodním základu nestojí na Energii Tvoření, Lásce. Tedy na energie Boha, Jsoucna, Vesmíru.
Stojí na základě budování své moci a síly na úkor získání energie od druhého. Na převzetí jeho svobodné vůle. Jedním z nich byl také Merlin, který je pod tímto jménem znám zejména z období kulatého stolu, Lancelota Guinevry.
Tento mechanismus obohacování se na úkor druhého je všeobecně znám jako energetický vampirismus. I proto mnoho Světelných lidí, duší chcete-li. Se velmi často rodí do rodin, či se pohybuje ve společenstvích ve kterých je toto nastavení.
Jsou ve své podstatě ohromným rezervoárem Světla=energie.
Energie je vším.
Díky jejich vrozené citlivosti na okolní energie mají potřebu energeticky okolo sebe vyvažovat. Nasávají tedy vše do sebe jako houba, aby se byly schopny v energiích, do kterých se narodili vůbec schopny existovat. Neřku-li, přežívat. Proto tyto děti bývají často nemocné.
Jejich nemoci nemají přesný důvod. Jsou mnohdy neopodstatněné a lékařská vyšetření nenaleznou žádnou příčinu. Či, se jedná o opakovaná chronická onemocnění, které je přijato jako něco, co to dítě prostě má a taková ta duše je. Hovoří-li rodiče o této duši jako o chudáčkovi. Ve své podstatě je to trefné. Neb duše dítěte je rodičem ochuzena o jí vlastní energii.
Děti, které mají tento dar citlivosti – přecitlivělosti, jak je mylně nazýváno v dnešní době, jsou pro společenství na Zemi požehnáním. Vnímají, načítají energie = realitu ve své podstatě. Což je jejich okolím neakceptováno a mylně jim je vnucována realita založena na důkazu. Ve které jsme vyrostli všichni.
Zde hledejme základ, kdy si tato duše vytvoří vzorce pro lásku. Tedy lásku od rodičů. Matky. Která zde zastupuje ZEMI = Luna. Otce zastoupeného Bohem = Slunce.
Vzhledem k tomu, že dítě je nuceno potlačovat, zcela mnohdy potlačit své vnímaní = svou svobodnou vůli pro žití, svou vlastní osobní pravdu! Vytváří se zde tragický vzorec pro podmíněnou lásku, která si nese vepsáno, že budu milován a přijímán, pokud potlačím sebe, své vnímání a svou svobodnou vůli, svou pravdu, své potřeby, své touhy.
Abych nepřišel o matku=zemi=domov. Abych nepřišel o ochranu=přežil=o zdroj=peníze
Rodiče tak vnutí svou vůli, která není jejich svobodná vůle svému dítěti. Tyto duše pak jsou ve své podstatě kanálem, kterým rodič uskutečňuje svou vůli a své žití. Ve své podstatě tak roste a získává moc nad svým dítětem a má jej pod kontrolou. Dítě přebírá jeho vzorce, a jeho životní cestu. Vzdává se tak samo sebe a nežije svůj život. Žije život svých rodičů.
Proto jsou tyto duše tak často nemocné. Díky pocitu ohrožení = rodič přijde o rezervoár své energie se vytváří vzorec pro pozornost a kdy se duši dostane lásky=v nemoci. Tedy v ne-moci!!!!! Silné emoční propojení z ohrožení dítěte, které ve své podstatě je zrcadlem rodiči. Je přesně to, co i v dospělosti brání plnému odpoutání se od těchto traumat a vzorců.
Emoční síť vláken, ze které je obtížné se vymanit. Ve kterých se dlouho setrvává. Ke které se duše neustále vrací. Je vzorec energetického vampirismu.
Odemykám:
Duše si vepíše vzorec pro naplnění mých potřeb=lásky, musím být ne-mocný!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Rodič ze strachu věnuje a zaměřuje svou pozornost na dítě a otevírá mu své srdce. Aby přežilo, bylo zdravé, musím přijmout jeho nemoc, neschopnost a ohroženost přežít. Dítě se tímto způsobem opětovně dostává do kontaktu s láskou= smyslem a podstatou žití na ZEMI.
A protože ZEMĚ JE PLANETOU LÁSKY A TVOŘENÍ.
Ke kterému je potřeba mít svou vlastní svobodnou vůli a mít svou vlastní
moc=svou vlastní sílu ve svých rukách. Vytváří se vnímání reality
neschopnosti tvoření vlastní reality. Ale tvoření skrz druhé na úkor
zmocnění se jejich energií.
Po uzdravení, načerpání sil se opakuje celý proces znovu. Dětská duše rezignuje sama na sebe, ze strachu o přežití se zcela doslovně odkloní od sebe samé a prožívání své svobodné vůle.
V případě prastarých duší, které ve své podstatě disponují ohromnými mocnými silami=DARY. Se mnohdy pokouší nalézt v sobě skrz tyto dary opětovně svou sílu=moc.
Aby nejen, že na sebe doslovně nezapomněly, ale aby se neodpojily od svého vyššího Já a svého vedení.
Naráží tak zcela pochopitelně na odpor. Kterým se jejich okolí je snaží „zklidnit“. Tedy získat nad nimi moc a mít je pod kontrolou.
Přes jejich dary jsou duše ve své podstatě likvidovány. Ve své podstatě je potlačí jednoduše proto, aby přežili. Jsou si vědomy, že jsou na rodičích existenčně závislí.
Mnoho prastarých a starých duší ve své podstatě na Zemi pouze koexistuje, s pocitem přežívání. Uvnitř sebe vnímají, že jim něco chybí, že něco postrádají a někde něco doslova „ztratili“. Vnitřně se mnohdy ztotožňují s pocitem, že nežijí svůj život.
Ztratili, potlačili celé aspekty a svého JÁ.
Proto nemohou prožívat svůj život, svou svobodnou vůli.
Pouze prožívají stále ty stejné a totožné situace, jako jejich rodiče a generace před nimi.
Proto vidíme stejné rysy chování, jednání stejné u pramatek, matek a jejich dcer.
Praotců, Otců a jejich synů.
Podmíněná láska. Toť ta ohromující zkáza, která se od vpádu Temných sil na Zemi aplikuje.
Ano Temných Sil, které se spolupodílely na pádu Atlantidy. Nezaměňujte s absencí Světla. Tedy se stíny, temnotou pomyslnou. Která je pouhým rezervoárem nezpracovaných traumat a nevědomí.
Zpět k prastarým duším
Tyto duše prožívají transformaci nejdéle. Zcela pochopitelně. Můžeme zcela právem nazývat tyto duše jako Světlonoše pro probuzení duší pro třetí tisíciletí.
Mají vysokou rezistenci na Temné Síly. V Atlantidě stáli na straně Světla. jsou velice senzitivní a vnímavé. Uvnitř sebe to vše vědí. Bez logického vysvětlení. Jako děti byly systematicky umlčovány, aby nemohly mluvit nahlas SVOU AUTENTICKOU PRAVDU. Ve školách byli ti, kteří nerozuměli danému systému vzdělávání. V dnešních dnech, bychom je nazvali Křišťálovými Dětmi, či Indigovými Dětmi. Od narození mají velmi otevřenou Čakru Třetího oka a také Korunní čakru. Proto to vše vědí. Jsou ve své podstatě DOSPĚLÝMI SVÝM RODIČŮM=DĚTEM.
Namísto toho, aby si rodiče byli vědomi, že jejich dítě je jejich učitelem. Zne-svéprávní jeho JÁ a učiní jej bezmocným. Jak jsem napsala na začátku článku.
Prastaré duše. Mají velkou obtíž osoby, které jsou veřejně předkládány jako spirituální autority akceptovat. Uvnitř sebe mnohdy vědí, že jsou vše. Jen ne skutečné autority.
Nicméně protože byli vedeni k tomu, že sami na sebe. Své AUTENTICKÉ JÁ musí zapomenout. Jinak nebudou milované = pro dítě je to ve své podstatě kontinuální pocit ohrožení na životě, tedy strach ze smrti.
I proto těmto duším trvají transformační procesy nejdéle.
Nicméně. Je to dáno také tím, že jsou na jiném vývojovém stupni než třeba právě ti, kteří jsou jejich rodiči. Nebo to úspěšně předstírali. Prastará duše jsi jde sama svou vlastní cestou. protože uvnitř sebe to O SOBĚ VÍ.
Jestliže procházíte transformačním procesem, buďte k sobě vlídní.
ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ SE NESROVNÁVEJTE A NEPOROVNÁVEJTE
- NEZPOCHYBŇUJTE SVOU CESTU, SVÉ VNITŘNÍ POCITY, SVÁ ROZHODNUTÍ.
- NIKDO JINÝ NEMÁ STEJNOU CESTU K UZDRAVENÍ JAKO VY.
- JEN VY SAMI ZNÁTE HLOUBKU SVÝCH ZRANĚNÍ. USPĚCHAT TO, BÝT K SOBĚ KRUTÝ VE SMYSLU BOJKOTOVÁNÍ VLASTNÍHO UZDRAVOVACÍHO PROCESU K JEHO URYCHLENÍ NEVEDE.
- VŠE SE DĚJE JAK MÁ!!!!!
- VY NA ZEMI NEVEDETE SEBE. VAŠE VĚDOMÍ, VAŠE DUŠE VE VAŠEM SRDCI VEDE VÁS.
- NASLOUCHEJTE HLASU SVÉHO SRDCE.
- NEŽÁDEJTE DRUHÉ O SVOLENÍ PRO SVOU CESTU. VY SAMI SOBĚ JSTE AUTORITOU. JEN VY!
- ROZHODUJTE SE SAMI ZA SEBE. NE, ZE STRACHU, ŽE BUDETE NEMILOVÁNÍ, ZAVRŽENÍ, NEHODNI BÝT MILOVÁN/A PROTOŽE JSTE SAMI SEBE POSTAVILI NA PRVNÍ MÍSTO.
- VEZMĚTE NA VĚDOMÍ, ŽE JSTE SI TO VŠE SAMI ZVOLILI. BEZ VŠECH TĚCH BOLESTÍ, KTERÉ DÍKY ZPRACOVÁNÍ PROMĚNÍTE VE SVĚTLO. ROSTETE.
- KDYBY, JSTE NEBYLI SCHOPNI TENTO LEVEL. ÚROVEŇ VĚDOMÍ ZVLÁDNOUT. NEBYLO BY VÁM UMOŽNĚNO SE DO TOHOTO RODU V TUTO EPOCHU ZRODIT.
- UŽ TO VŠE ZNÁTE, VÍTE. VZPOMEŇTE SI NA TO. KÝM VE SVÉ PODSTATĚ JSTE.
- VÍTE, CO MÁTE DĚLAT
- VÍTE, KDO JSTE. UVNITŘ SEBE TO VÍTE. NEZATRACUJTE TEN VNITŘNÍ HLAS, TU MYŠLENKU, VIZI. KTERÁ ÚŽASNÁ. BYŤ SE MŮŽE JEVIT JAKO NAPROSTO IRACIONÁLNĚ.
- NEVZDÁVEJTE SE.
NEVZDÁVEJTE A NEOPOUŠTĚJTE SAMI SEBE
- JSTE LÁSKA, JSTE SVĚTLO. TEPRVE KDYŽ ZAČNETE MILOVAT, VIDĚT SAMI SEBE. ZAČNOU VÁS MILOVAT, PŘIJÍMAT I TI DRUZÍ.
- TI, KTEŘÍ TOHO NEJSOU SCHOPNI. TOHO NEJSOU HODNI. VE VAŠEM ŽIVOTĚ PRO NĚ NENÍ MÍSTO.
- NEJSTE ZDE PRO VŠECHNY.
- JSTE ZDE PRO SEBE A PRO PROŽITÍ SVÉHO ŽIVOTA.
- JSTE SVOBODNÍ.
- NIKOMU SE NEZODPOVÍDÁTE.
- ZODPOVÍDÁTE SE SAMI SOBĚ. SVÉMU VĚDOMÍ. TEDY SVĚDOMÍ.
- MÁTE PRÁVO DĚLAT, TVOŘIT VĚCI, UDÁLOSTI, SVŮJ ŽIVOT SAMI PRO SEBE.
- TAPRVE DÍKY TOMU, ZDE BUDETE SKUTEČNĚ I PRO DRUHÉ.
Psáno Světlem. Marie Miranlaja Al Mayeiara An Maat RAA