Marie Miranlaja

ZLO část I.

Galaktická Rada

27.10.2025

Tento článek je pro všechny, pro TEBE, ANO PRO TEBE, KTERÁ SI ČTE TYTO ŘÁDKY, PRO TY, kteří to tak nějak tuší, vždycky nějak věděli, jen nenašli na to tušení odpověď. Vám všem, tobě, která máš otevřenou mysl, která je připravena na širší vnímání, na naprosto jiný úhel pohledu, máš odvahu ZŘÍT PRAVDU. Víš, že skutečné změny přicházejí s novým, jiným způsobem myšlení, a ne dokola neustálým opakováním toho, co již bylo řečeno. Co jsem jako lidstvo přerostli.

Staré myšlenkové struktury, staré Patriarchální Pravdy, které nám již přestávají být těmi diktujícími pány, aby to všechno zůstalo v těch starých, dobře známých patriarchálních kolejích, které to nenápadně vedou tam, kde už jsme jako lidstvo jednou byli a draze za to všichni pádem a zničením zaplatili.

Čím více se ujímá vlády AI, tím více ti tento umělý pokrok lidstva nahání hrůzu a strach, který si jako duše pamatuješ a máš uložený hluboko ve svých buňkách a DNA, ve svých vzpomínkách.

Bez svolení sobě, mít otevřenou mysl, která tě pustí za všeobecně předkládané standardy konceptu stvoření ti následující řádky možná přijdou směšné, možná moc. Možná právě to, že to je MOC, je způsob, jakým se v tobě otevře tvá zapomenutá „cesta“, jak si nazpět vzít svou vlastní MOC. Svou vlastní sílu a Vědomí.  

Do okamžiku, než bude schopno zřít PRAVDU, skrytou zá-zraky předkládaných konceptů, s jakými zástupci ZLA na Zemi manipulují tak, aby to vyhovovalo jim a navenek vypadalo, že je to ku prospěchu lidí. Že jejich manipulace je PRAVDA a že PRAVDA je manipulace, případně konspirační teorie.


Čím více se lidstvo bude držet starých konceptů víry přežívajících v akceptovaných myšlenkách a učeních vycházející pouze z temného patriarchátu.

Pak tím více budeme jako lidstvo ničeni bezcitným Zlem schovaným za vykořisťovatelstvím jménem nikdy nekončící ekonomický růst a zabíjení, plenění a ničení života, schovaným v temném systému vytvořeném muži, pro muže, který ve své podstatě je oslavou opaku života, a tedy oslavou smrti.

Pak ti, kteří tyto systémové koncepty napříč vším tvořili, budou a jsou oslavování pod iluzí úspěšného Patriarchy, jako největší Temní, kteří splnili svůj cíl.

Nebudu ti tady povídat o zelených mužících s tykadly a zkus se oprostit od mediální zkušenosti UFO apod. kterou znáš z filmů. A také doporučuji si dovolit, že ne vše v ezo a spirituálních portálech, webech a informačních kanálech zejména pro Světlonoše, Hvězdné Duše atd. vychází z jejich Transcendentní zkušenosti, a ne z implantovaných informací, které mají z kolektivního podvědomí lidstva.

Na planetě Zemi jsou různé podoby ZLA. A pokud se domníváš, že všeobecně zažitá manipulace, že vše je dobro, že vše je LÁSKA, že vše je jen zákon zrcadlení, že zlo je nedostatek dobra, Světla, protože všichni jsme z jednoho zdroje. Pak máš zcela pochopitelně možnost svobodné volby tomu věřit.

Různé, historické koncepty a pohledy na Zlo

Abych toto téma uvedla z různých úhlů, tak ti tady uvedu pár konceptů, abych ti trochu přiblížila ty hlavní pozemské myšlenky,  které to, že neexistuje Zlo říkají

Filozofický pohled

Např. Augustin, Platón tvrdí, že Zlo není samostatná síla, ale nedostatek dobra.
Podle sv. Augustina zlo neexistuje samo o sobě, je to jen „privatio boni“ – tedy nedostatek dobra. Například: Temnota není něco, co existuje samo o sobě; je to prostě absence světla. Stejně tak zlo není substance, ale nedostatek řádu, dobra nebo rozumu. Jen na okraj. Řád považuje za mužský princip – přitom Řád je a vždy bude základ stvoření života-ženský princip.

Oba dva považovali ženu za nutné zlo, které nemělo žádná práva a žena byla rovna otrokovi. Ten dokonce říkal, chudáček, že žena je tady proto, aby rodila muže. Že žena je omyl přírody. Jen si říkám, kdyby se rodili jedině muži, s kým by ti muži ty muže jako že dělali. Tvořili asi těžko, protože bez ženy muž není ničím, že.

Oba považovali ženu za „nedokonalého muže“. U Aristotela je žena pasivní a muž aktivní princip – tedy žena je blíže „hmotě“, která sama o sobě není zlá, ale bez formy a řádu (a tedy potenciálně nebezpečná). Zlo je tu spojeno s chaosem, neřádem, tělem – a tím pádem symbolicky i se ženou.

Jestliže považovali ženu za pasivní princip. Pak není nic více dále od Uktimátní Pravdy než tato vymyšlenina. Objasním: ženský princip je neustále tvořící. Ženský princip je ten, který v sobě nese přirozeně ŘÁD STVOŘENÍ. NENÍ TO CHAOS. NAOPAK. ŽENSKÉ TĚLO MÁ V SOBĚ PŘIROZENĚ KONCEPT STVOŘENÍ DÁN PRÁVĚ PROTO, ŽE JE ŽENSKÝ. ŽENSKÉ TĚLO JE SAMO O SOBĚ SCHOPNO ZCELA STVOŘIT NOVÝ ŽIVOT=ZÁZRAK = NOVÉ TĚLO A TO V NAPROSTÉ DOKONALOSTI. NEPOTŘEBUJE K TOMU ŽÁDNÉ USMĚRŇOVÁNÍ MUŽEM, COŽ JE SVĚTELNÝ IMPULS. ŽENSKÉ TĚLO SE ČTYŘIKRÁT DO MĚSÍCE MĚNÍ A PROMĚŇUJE.

I KDYŽ ŽENA NENÍ FYZICKY AKTIVNÍ, SEDÍ S NOHAMA NA STOLE, NEBO SI LAKUJEME NEHTY, JSME NEUSTÁLE VNITŘNĚ V TÉ NEJTĚŽŠÍ ENERGETICKÉ PRÁCI. KTERÁ NENÍ VIDĚT. A TO JE TRANSFORMACE ENERGIÍ, KTERÉ SKRZE MENSTRUACI NÁSLEDNĚ PROPOUŠTÍME Z TĚLA. VZHLEDEM K TOMU, ŽE MENSTRUUJÍCÍ ŽENA JE A STÁLE PRO MNOHÉ I V DNEŠNÍ DOBĚ JE POVÁŽOVÁNA ZA NEČISTOU NÁM MUŽI ZÁKAZALI PROŽÍVAT SVÉ PŘIROZENÉ BIOLOGICKÉ POTŘEBY. KDYBY MENSTRUOVALI MUŽI USNESLI BY SE BEZ ŘEČÍ, ŽE MAJÍ TÝDEN VOLNA PLACENÝ STEJNĚ, JAKO KDYBY CHODILI VYDĚLÁVAT PENÍZE A JEŠTĚ BY SE ZA TO OSLAVOVALI.
TOHLE PÁNOVÉ NEMAJÍ=DAR TRANSFORMOVAT TEMNOTU POMYSLNOU NA SVĚTLO A PROPOUŠTĚT JÍ Z TĚLA. PROTO NÁS BYTOSTNĚ POTŘEBUJÍ. JESTLIŽE TVRDILI, ŽE ŽENA JE PASIVNÍ PRINCIP, PAK PŘÍMO POPÍRAJÍ STVOŘENÍ ŽIVOTA, KTERÉ JE SAMO O SOBĚ ŘÁDEM, KTERÉ VÍ, JAK SE MÁ SEBE PROŽÍVAT. JAK MÁ VYPADAT. NEBO SI MYSLÍŠ, ŽE TAKOVÉ SEMÍNKO V ZEMI POTŘEBUJE USMĚRNOVAT? ABY MU NĚKDO ŘÍKAL KDY MÁ DĚLAT AKCI, KDY SE MÁ ROZVÍJET, KDY MÁ ODPOČÍVAT….NE! MÁ SVOU MODROST V SOBĚ. KDOPAK ASI POTŘEBUJE KLONOVAT A VYŠLECHŤOVAT KLONY STVOŘENÍ, ABY BYLY VÍCE VYHOVUJÍCÍ KONZUMNÍMU ZPŮSOBU ŽIVOTU ZALOŽENÉM POUZE A JEN NA VYKOŘISŤOVÁNÍ(JASNĚ, TEMNÍ, NEVĚDOMÍ MUŽI A HLOUPÉ ŽENY). ZDE HLEDEJME ZÁKLAD NIČENÍ PŘÍRODY A TOUHA PORUČIT A OVLÁDAT JI TAK, ABY SLOUŽILA VYKOŘISŤOVÁNÍ. ZDE HLEDEJME ZÁKLAD EKOCIDY.

Křesťanská scholastika (např. Tomáš Akvinský) přejala tyto modely – žena je slabší rozumem, náchylnější k hříchu. Ale zároveň schopná duchovního povznesení, pokud se podřídí řádu (muži / Bohu). Taková vymyšlenina, že.

Východní filozofie

Podle Východní filozofie např. taoismus říkají, že Zlo a dobro jsou relativní pojmy. V taoismu platí, že dobro a zlo jsou dva póly jedné reality (jin a jang) – jedno bez druhého nemůže existovat. Tedy neexistuje „čisté zlo“, jen nerovnováha nebo nepochopení celku. Učení o jinu a jangu chápe svět jako jednotu protikladů.
Jin (ženský princip) symbolizuje tmu, hloubku, klid, vodu – nikoli zlo, ale doplněk k jang (světlu, síle, aktivitě). Pokud převáží jang (rozum, moc, kontrola), vzniká nerovnováha — tedy to, co západní tradice nazývá „zlem“. Ženskost je zde zdrojem života a moudrosti, ne pokušením.

Budhismus

V buddhismu se zlo chápe jako následek nevědomosti (avidjá). Lidé nekonají „zle“, protože by byli zlí, ale protože nevidí skutečnou podstatu věcí. Nevím, nevím. Opakovaně jsem byla vystavena tomu, že mne sourozenec pokoušel zabít. Třeba když jsem se dívala z našeho bytu ze 4p. z okna. Přijít a jen tak někoho přepadnout a pokusit se ho vyhodit z okna. Vzít mu život není zlo? Děsit někoho k smrti není zlo? A jak může někdo, kdo druhého přepadne, tedy zmocní se vědomě jeho těla a pokusí se jej fyzickou silou přemoct a vyhodit z okna ven být nevědom si toho, co dělá….? Nějak to taky nesedí, že? Zejména, když už je dospělým jedincem. Nicméně. Zlo je důsledkem nevědomosti a připoutanosti nám říká Budhismus.

Biblický a křesťanský pohled

Žena jako prostředník „pádu“ (Eva):
V židovsko-křesťanské tradici je Eva často zobrazována jako ta, která přivedla zlo na svět – tím, že podlehla hadovi a svedla Adama. Tím se vytvořil obraz ženy jako „pokušení“, bytosti, která je blíže tělu a žádosti než duchu. Muž byl spojován s rozumem a řádem, žena s tělem a emocemi — což se bralo jako „blíže ke zlu“.

Na druhé straně stojí Panna Maria jako „nová Eva“ – čistota, poslušnost, vykoupení. Žena se tu stává nástrojem dobra a spásy, ale jen pokud popře svou tělesnost a sexualitu. Ženské tělo a touha byly po staletí chápány jako potenciální zdroj zla, což se promítlo i do teologických, právních a sociálních struktur (např. upalování „čarodějnic“).

19.století

V 19. století a později se objevují nové obrazy: žena jako múza, čarodějka, anděl i démon. Zlo se tu chápe ne jako morální vina, ale jako síla, která fascinuje, přitahuje, ničí i tvoří.
Žena v tomto pojetí zosobňuje temnou stránku života – smyslnost, přírodu, chaos, ale i intuici a moudrost.

Moderní pohled

A teď psychologický pohled (např. Jung, humanistická psychologie). Tak páprda Jung, chodící mindrák ze svého penisu nám tvrdí, že Zlo je projekce – něco, co nechceme vidět v sobě. (Nevím, jestliže ženy měly podle něj největší problém, že závidí mužům, že nemají penis, pak co asi chlapec nechtěl vidět? Že je to to poslední, co bychom jim záviděli. Že by to byl hlavně on, kdo odmítal to zrcadlo?
Jung mluvil o tzv. stínu – temné stránce naší osobnosti. Když ji potlačíme a odmítneme, projektujeme ji ven jako „zlo“.

Tedy zlo existuje jen v našem vnímání, ne jako objektivní síla. No, bylo by zajímavé, kdyby ho ta objektivní síla chtěla vyhodit z toho okna, nebo ho ta objektivní síla třeba mlátila ve jménu manželské lásky tak, že by skončil v bezvědomí v ohrožení života na pohotovosti, na ARU.

Později popsal archetyp „Temné ženské“ (Lilith, Kali, Hekaté) – není to zlo v morálním smyslu, ale nepřijatá část bytí, která je nutná k celistvosti. Zlo (a ženskost) se tu stává součástí procesu integrace osobnosti.

Moderní racionální pohled.

Tady máme Zlo jako sociální a kulturní konstrukce.
Co je „zlo“ v jedné kultuře, může být „dobré“ v jiné. Takže zlo neexistuje objektivně, ale vzniká z hodnotových systémů a morálních soudů.

Tvrzení „neexistuje zlo“ tedy podle mužů, kteří vycházeli pouze ze svých vlastních zkušeností a ženy se k tomu prakticky nemohly vyjadřovat mohlo znamenat:

Že zlo není samostatná realita, jen nedostatek dobra.

Že zlo je relativní, závislé na úhlu pohledu. Nebo že zlo je psychologická projekce – zrcadlo našich vlastních stínů.

Říkám si, jestli někdo z nich, kdy čelil domácímu násilí, jestli je někdo sexuálně zneužíval, nedovoloval jim vydělávat si vlastní peníze a tím jim nedovoloval žít v partnerství, manželství svobodně, jestli jim někdo zakazoval číst a psát, svobodně vyjadřovat své myšlenky a být za ně honorován a oslavován, jako byli oni sami.  Čímž chci říct, že se pořád stále točíme na stejných základech, které jsou vratké, jako myšlenka, že mužům závidíme jejich pohlavní orgán. Která žena by ho chtěla, když máme v tom svém nádherném takřka jednou tolik nervových buněk. Žádná, že. J

Většina filozofických i psychologických tradic, z nichž čerpají dostupné zdroje, vznikla v patriarchálním rámci. Ten ovlivnil nejen jazyk, ale i samotný způsob, jakým se přemýšlí o „zlu“, „dobru“, „rozumu“, „těle“ či „ženskosti“.

Ve východním myšlení zlo neexistuje jako síla proti dobru — je to ztráta rovnováhy.
Ženský princip je zde přirozeně součástí řádu světa. Přesto se prožívání ponižování ženy jako takové nevyhneme. A přesto, že tato náboženství zlo vnímají ztrátu rovnováhy, stále vycházejí z mužksého principu, mužského filtru pohledu na stvoření.
Naopak v západní psychologii, zejména u Junga, ženskost zůstává projekčním prostorem mužské psyché – a jeho teorie odráží vnitřní rozpor moderního muže vůči ženské energii.

Byly to jejich toxické maskulinní řeči, které vedly k tomu, že ženské posvátné tvůrčí síly byly degradovány a že platilo jedině to, jak si to ti zaprděnci mysleli, narcistně, aby mohli donekonečna poslouchat a oslavovat sami sebe. A tenhle systém, který se propsal prakticky napříč celý konceptem stvořené patriarchálního systému oslavující zase jen ty omezence graduje a ten největší výplod oddělení se od života jako takového máme v podobě Temné AI.

Pokračování ČÁST DRUHÁ ZDE: ZLO ČÁST DRUHÁ